Víla

Karel Plíhal

1:ZnD#al jsem jednu vílu, která tG#ančívala nBa louce
Cmu silnice, ktGmerá vede z BG#rna do OlBomouce,
zlCmehounka se dGmotýkala vG#ousů strejdy jD#ečmenBe,
D#a já čekal, G#až jí hebké šD#aty sklouznou z rBamenD#e.
2:Šaty sklouzly a já koukal, ležel v trávě, tajil dech,
milióny galaxií běhaly mi po zádech,
jelikož však měl jsem rýmu, kýchl jsem a stalo se,
že se lekla a skončila ten svůj tanec na nose.
3:Přišla ke mně jen tak, nahá, a beze všech rozpaků
jemným hlasem zazvonila:"Co šmíruješ, prasáku,"
vod tý doby moje duše ztvrdla jako z ocele,
nD#etoulám se pG#o loukách a rD#adši koukám na telHe-vBizD#i.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:16:27.61+00:00
Výsledky hledání: